Blog

02/08/2013

Za kosatkami na Vancouver Island

Po příletu do Kanady, prvních pár dnech strávených na netu dolaďováním pracovních věcí a po nákupu auta jsme konečně nabyli pocit, že nám začínají prázdniny. Náš nový dům na čtyřech kolech (fenomenální Dodge Caravan 1997 aneb "Arktický dráp") jsme vybavili postelí zbouchanou z prken, dekama a polštářema z Walmartu, a to dohromady za necelých 100 dolarů. Pak jsme konečně vyrazili za kosatakami na sever ostrova Vancouver Island, do osady Telegraph Cove. Fotky ze čtyřdenního pádlování najdete v novém albu ve fotogalerii.

Pokud byste si představovali panenskou kanadskou přírodu (stejně jako my), tak to by vás po příjezdu do oblasti hodně rychle přišlo ve chvíli, kdy vás po několikáté za sebou těsně mine obrovský náklaďák naložený dřevem. Sever ostrova je totiž silně využíván dřevařským průmyslem a řidiči gigantických náklaďáků si, jak se zdá, s bezpečností provozu moc hlavu nelámou. Dalším nemilým překvapením byla neuvěřitelná komerčnost celé oblasti a hlavně nevlídnost lidí ve chvíli, kdy zjistí, že z nás nevytřesou tisíce nebo aspoň stovky dolarů. To nás po zkušenosti s usměvavými a vlídnými lidmy z města Vancouveru zaskočilo. Nicméně jsme se nedali, půjčili kajaky a co nejrychleji vyrazili na moře.

Čtyři dny pádlování v průlivu Johnston Staight a kolem ostrova Hanson Island v průzračné vodě, jakou jsme v severních vodách nečekali, byl konečně první odpočinek. Navíc hned asi po dvou hodinách, kdy nás přišel přivítat velký samec kosatky s ploutví sahající vysoko nad vodu, jsme začali mít konečně pocit, že jsme na správném místě zeměkoule. Ten den jsme viděli ještě asi dalších 7 kosatek, většinou zřejmě samice s mláďaty. Žádná z nich se s námi ale nechtěla moc kamarádit a všechny se zdrželi minimálně sto metrů od nás. Později jsme se dozvěděli, že v červenci jsou kostatky ještě málo najedené, a proto se věnují lovu a nechtějí se družit. A to ani s kajakáři, takže ani další dny jsme se nedočkali žádné hřbetní ploutve metr od kajaku, jak jsme doufali.

Co nám tu ale dávalo zabrat bylo sámotné moře... Podle informací, které jsme získali před vyplutím (a jen velmi složitě, protože informace tu dostanete buď za poměrně hodně peněz nebo pokud jedete s drahým průvodcem), jsme se nejvíc obávali místních přílivových a odlivových proudů. Ty mohou způsobovat vznik prudkých "řek" a vírů v průlivech mezi ostrovy, které jsou tak v určitých časech pro kajakáře neprůjezdé. Vše ale bylo nakonec naprosto v pohodě až na to, že jsme kvůli jízdnímu řádu přílivů a odlivů vstávali většinou v 6h ráno, abychom se svezli s proudem a nemuseli pádlovat proti. To by bylo na některých místech nemožné, protože proud tu může v některých místech dosahovat až 30 km za hodinu, a to je docela fičák i na kole. Při pečlivém načasování průjezdu kritickými místy bylo nakonec vše bez problémů, zato přiliv během noci nás nenechával vyspat. Pláže na stanování tu nejsou nijak široké a voda při vysokém přílivu dosahuje většinou až k lesu. To jsme zjistili hned první noc, když nás probudili vlny sahající dva metry od našeho stanu. 

V domění, že jsme se už poučili, jsme druhou noc postavili stan až za hranici lesa. Kajaky jsme ale z lenosti vytáhli zase jen těsně nad hranici nejvyššího přílivu a přivázali je k prvním stromům. Jenže výška přílivu se zrovna přibližovala měsíčnímu maximu, a tak nás v noci vzbudilo otloukání našich malých kajaků mezi ohromnými naplavenými kládámi. Nakonec jsme s čelovkama a holým zadkem (ve spěchu jsme si stihli nandat jen bundu) zachraňovali lodě ze změti plovoucích klád a Michal si pak ještě vystřihnul Indiana Jonese, když přeskakoval po kládách ve vodě a zachraňoval svůj klobouček z kajaku, který hrozil odplutím.

Poslední večer se Michal pro změnu proměnil v kuchaře. Od jednoho rybáře jsme dostali čerstvou rybu (Rock fish), se kterou bylo nutné se poprat. V přilivové zóně, aby stoupající voda zahladila stopy kvůli medvědům, postavil provizorní pracovní stůl, rybu vykuchal, naporcoval, roztopil oheň a opekl. Navíc díky tomu, že jsme ráno přišli o obě lžíce (zapomněla jsem je po snídani na pařezu v minulém tábořišti), musel ještě vyřezat nožem nové lžíce ze dřeva. Aspoň konecně náš nový nůž pro přežití dostal co pro to.

Tu noc jsme konečně spali klidně, protože, už řádně poučeni, jsme vynesli nejen stan, ale tentokrát i kajaky až do lesa. Poslední den jsme strávili pohodovým ale neúspěšným čekáním na kosatky. Zpestřením byla skupina tuleňů na malém ostrůvku v průlivu. Proplouvali nám pod kajaky zřejmě v domění, že jsou v té průzračné vodě nenápadní, a pak si nás zvědavě prohlíželi, když se vynořili metr vedle našeho kajaku. Kromě kostatek a tuleňů nás každý den provázela spousta sviňuch (druh delfína), kterých jsou tu hejna, a občas se ukázal i velrybí hřbet nebo ocasní ploutev pravděpodobně patřící keporkakovi. Jednou jsme se taky navzájem vyděsili s ohromným lachtaním samcem, který leknutím z našeho proplutí nadskočil až nad hladinu. Na konci dne nás ještě příznivý proud jako malou satisfakci sám přenesl přes téměř čtyřkilometrový průliv Johnston Straight, takže jsme skoro nemuseli namočit pádlo.

Další příhody z ostrova Vancouver Island nestojí moc za řeč, snad až na jednu medvědí návštěvu u snídaně. Velmi rychle jsme zjistili, že ostrov je turistická past, ve které zájemci o nezávislé dobrodružství v divočině nemají zrovna místo.  Nebýt kosatek a možnosti potápět se v křišťálově čisté vodě, asi bychom neměli důvod se sem v budoucnu vracet. A tak jsme rychle ujeli na sever, směrem k Aljašce, kde je nám líp.

Mějte se krasně, Janča a Michal

Posted: 07/08/2013|Autor: LuOdpovědět ›

Ahoj Jani a Michale, děkujeme za první zprávy a fotky z cest po Americe. Věřím, že vás Aljaška nezklame a že vás zas po pár letech hezky přivítá:-) Přeju krásný zážitky z dalšího cestování. Zdraví Lu

Přidáno: 09/08/2013|Author: JančaReply ›

Ahoj Lu, Aljaška rozhodně nezklamala, brzy pošleme další článek a fotky. Pozdravuj Magdalénku a Vojtu, Janča a Michal

Posted: 05/08/2013|Autor: Janina LípOdpovědět ›

Ahojky, krasny poctenicko! Jsem rada, ze vam ten prvni dojem prvni vyleteni nepokazil! Dneska taky pocestuju za morickem, tak se tesim. Mejte se krasne opatrujte se a piste, piste! Pusus

Přidáno: 09/08/2013|Author: JančaReply ›

Ahoj Jani, díky za zprávu a užij si dovču!

Posted: 05/08/2013|Autor: Petr B.Odpovědět ›

Ahoj Jani a Míšo, díky za první poznatky a zprávičku. Ať se vám vede pohodově s dostatečnými vzrušivými zážitky :-) P.

Přidáno: 09/08/2013|Author: JančaReply ›

Zdravíme na Zbraslav :) Děkujeme za zprávu, brzy zase napíšeme a vy se neupečte v těch hicech v Čechách...